Vítejte u druhého dílu mé čtyřdílné série článků, která vychází z mé absolventské práce na téma propojení Marvel Cinematic Universe (MCU) s biblickým poselstvím. V této části se hlouběji ponoříme do toho, jak komiksové příběhy mohou sloužit jako most k porozumění klíčových myšlenek Písma. Inspirací pro tuto sérii je nejen má obliba v žánrech fantasy a sci-fi, ale především touha motivovat čtenáře k tomu, aby otevřeli Bibli a objevili její nadčasové pravdy skrze svěží a přístupné paralely.

Marvelovské filmy představují fenomén, který ovlivňuje miliony lidí po celém světě, ať už jde o mladé, či dospělé. Když jim ukážeme, že jejich oblíbené příběhy nesou ozvěny biblických narativů – témat jako oběť, vykoupení nebo boj dobra se zlem – můžeme vytvořit prostor pro smysluplný dialog o víře. Tento článek tedy navazuje na předchozí úvod do problematiky a nabízí další pohledy, jak právě tyto paralely využít pro popularizaci Písma a k podnícení zájmu o Boží slovo. Pojďme tedy společně hledat biblické stopy v superhrdinských příbězích!

Thor

V této části navazuji na předcházející analýzu konkrétní postavy a filmu z minulého článku . Dle této metodologie jsem ve své práci analyzoval i další dvě komiksové postavy a jejich příběhy.

Encyklopedie severských mýtů pojednává o Thorovi, z něhož vychází stejnojmenná komiksová postava, jako o synovi boha Odina a obryně Jörd. Thor má dvě kozy, zvané Tanngjóst a Tanngrisnir a vůz, který jimi pohání. Vlastní tři mocné artefakty: kladivo, opasek a pár železných rukavic. Kladivo Mjöllnir, známé zvláště mrazivým obrům a horským obrům, s nimiž se utkal v četných bojích. Dále má opasek, jež zdvojnásobuje jeho sílu, když si jej zapne. Třetí a nejdůležitější artefakt je pár železných rukavic, jimiž drží magické kladivo. Thorova manželka je Sif se zlatými vlasy a všechny jeho děti mají příhodně mocná jména. Původní mýtus dále dále zmiňuje Thorovy dva syny, kteří po apokalyptických událostech Ragnaröku (bitva bohů) zdědí kladivo Mjöllnir, se jmenují Magni a Modi a jeho dcera má jméno Trúd. Fyzické popisy Thora jsou střídmé. Některé zdroje tvrdí, že byl mimořádně krásný a měl vlasy světlejší než zlato. Podle eddické básně Thrymskvida měl štětinatý rudý vous, pronikavě děsivé oči a velmi silný apetit. Starověké literární záznamy popisují Thora jako zabijáka obrů, což značí verše pojednávající o jeho obětech, je však také označován za budovatele Asgardu.¹ Kniha Thor: Myth to Marvel (2011) od Martina Arnolda mapuje bohatou historii Thora od jeho původu ve staroseverských a skandinávských textech, jako jsou Poetická Edda a Próza Edda (cca 13. st.), kde byl bohem vzduchu, plodnosti a „ochránce lidstva“ až do osmnáctého a devatenáctého století, kdy se stal zdrojem inspirace pro různé romantické básníky a nacionalistická hnutí, a to dokonce až do první poloviny dvacátého století, kdy si ho přivlastnilo jako národního boha nacistické Německo. ²

Komiksový Thor, asgardský bůh hromu, je jediným z členů původního týmu Avengers, který se označuje jako bůh. Svou cestu v komiksech od Marvelu započal v době studené války, poprvé se objevil ještě před Tony Starkem v sešitě Journey into Mystery #83 (srpen 1962). Postavu vymyslel Stan Lee, do příběhu ji rozpracoval Larry Lieber a výtvarně ji ztvárnil Jack Kirby.³ V komiksech, které vycházely v době studené války, se Thor účastnil několika reálných světových konfliktů, v nichž zcela zastává americkou politiku a její hodnoty a dokonce se více než jednou vydává do Vietnamu.⁴ Skrze tyto komiksy pozorujeme na postavě Thora značnou míru tzv. „amerikanizace“. Tu je vidět o to více ve filmu MCU z roku 2011. V tomto případě spočívá například na mírumilovné a utopické multirasové komunitě mimozemského světa Asgardu, ale také v charakterizaci Thora. Ten vystupuje jako zastánce základních amerických hodnot rovnosti, svobody a spravedlnosti, jež jsou fundamentálně zakořeněny v celém Asgardu. Někteří kritici dokonce tvrdí, že Thorův příběh není již založen na mýtu ani v jeho původu boha, kterému se kdysi věřilo, ale spíše na exotice severského mýtu, který je vděčným tématem, jež může masový popkulturní průmysl donekonečna recyklovat.⁵

Představitelem Thora v MCU je australský herec Chris Hemsworth, poprvé se ve své roli představil ve filmu Thor z roku 2011.⁶. Film začíná Odinovým vysvětlením poupravené verze severské mytologie.⁷ Nově se nám představuje Asgard jakožto mimozemský svět/planeta nedostupný pro smrtelníky, sloužící jako jakýsi maják míru a říše norských bohů, střežící všech devět říší severské mytologie (včetně Země).⁸ Zde žijí ony mýtické postavy jako Odin, Thor, Loki a další. Spíš než bohové však tyto postavy vystupují jako dlouhověcí mimozemšťané se zvláštními schopnostmi, avšak nejsou nesmrtelní. Mimochodem, vysvětlení mytologických postav a různých božstev jakožto dlouhověkých mimozemských bytostí značně připomíná to, co nabízí například velmi slavný sci-fi seriál Hvězdná brána.⁹

Za zmínku rozhodně stojí C.S. Lewis, kterého na jeho cestě k víře v Boha a ke křesťanství severská mytologie značně ovlivnila. Lewis dokonce napsal tragédii o Seveřanech v řecké formě, jež se jmenovala Loki v poutech. Loki představuje postavu, která je morálně a intelektuálně na výši a vyčítá Odinovi, že stvořil svět a uvádí na svá stvoření břemeno existence. Thor zde zase se svým kladivem a vyhrůžkami neustále popuzuje Odina proti Lokimu a stěžuje si na něj. V této tragédii Lewis také reflektuje svůj tehdejší pesimismus a dobu, kdy žil jako mnozí ateisté či antitheisté v propletenci protikladů. Tvrdil, že Bůh neexistuje a za to se na něj zlobil, zároveň se však zlobil na Boha, že stvořil svět.¹⁰ Později však popisuje, jak nakonec v letním semestru roku 1929 vzdal svůj vzdor a uznal, že Bůh je Bůh, poklekl a modlil se, čímž započala jeho křesťanská životní etapa.¹¹

Thor ve filmu zprvu vystupuje jako horkokrevný válečník, nemá daleko k tomu dříve jednat než myslet, což se projevuje zvláště v jeho touze zahájit odvetný útok na ledové obry, kteří na Asgard na začátku filmu zaútočili. Odin mu však tuto odvetu zakázal, jelikož by to vyvolalo mnohem větší konflikt.¹² Anthony R. Mills byl jeden z mnoha, kteří zde pozorují paralelu s politikou USA po 11. září ve vyobrazení Thorovy hrdosti a arogance v jeho odvetném tažení proti obrům.¹³ Bůh hromu je zmanipulován svým bratrem Lokim a svého otce neposlouchá. Vydává se se svou malou družinou přátel a bojovníků do Jotunheimu, planety ledových obrů. Zde zahajuje útok, avšak neúspěšně. Ve chvíli, kdy jsou Asgarďané přemoženi přesilou, se objevuje Odin. Místo, aby pomohl odrazit útok obrů, označuje před králem obrů Laufeym jednání Thora jako „čin malého chlapce“. Obr však tuto omluvu odmítá a konflikt mezi Asgardem a Jotunheimem znovu začíná. Odin trestá Thora tím, že mu sebere kladivo Mjölnir a bez schopností jej posílá do vyhnanství na Zemi, aby se naučil, že jeho činy mají určité důsledky. Kladivo spolu se schopnostmi Thora může znovu získat jen ten, kdo je toho hoden; kladivo je rovněž posláno na Zemi.¹⁴ Bůh hromu se ocitá v Novém Mexiku, zde ho nachází astrofyzička Jane Fosterová se svou asistentkou Darcy Lewisovou a učitelem Erikem Selvigem. Tímto vyhnanstvím začíná Thorova pomyslná cesta proměny charakteru a postupné uvědomění, že ztratil svou obrovskou moc a stal se obyčejným a zranitelným člověkem.

Duchovní a etické motivy v Thorovi

Ústředním tématem příběhu Thora je jeho cesta stát se dobrým a moudrým králem. Vyspět ze svého arogantního a rozmazleného myšlení a uvědomit si tíhu reality a zodpovědnosti, která přichází s velkou mocí, jak to vidíme třeba u postavy Spider-Mana¹⁵. Na rozdíl od jiných hrdinů však Thor nepochází z chudých nebo obyčejných poměrů. Od začátku filmu je nám představen jako hrdina a válečník, nemusí získat slávu ani bohatství nebo si sestavit oblek jako Tony Stark. Jeho hrdinská cesta tedy spočívá v tom, že vše ztratí a jeho úkolem je získat znovu svou moc a postavení ve společnosti.¹⁶ Jasným klíčem k obnovení své ztracené moci a slávy je přeměna charakteru do zralé dospělosti. To spočívá ve změně charakteru z namyšleného a sebestředného muže v nesobeckého a sebeobětujícího se hrdinu, což je velmi podobné jako u Tonyho Starka alias Iron Mana. Záporné hodnoty a motivy, které jsou ve filmu zjevné jsou třeba: pýcha, nezralost, zbrklost, závist a touha po moci a vládě. Za kladné například můžeme považovat: sebeobětování, touhu po zachování míru, nesobeckost, upozadění vlastního ega a vědomí, že velkou moc musí provázet i velká zodpovědnost. Dá se říci, že ve filmu je hlavním představitelem kladných hodnot nejprve Odin, k němuž se postupně přidává Thor s postupující proměnou charakteru, která se děje po dobu jeho exilu na Zemi. Zápornou postavu zde zosobňuje především manipulátor Loki, který se postupně více propadá zlu, když zjišťuje, že je Odinem pouze adoptovaný a jeho skutečný otec je král ledových obrů Laufey.¹⁷ Odina konfrontuje s touto objevenou pravdou, on mu dává za pravdu a Loki svou emocionální reakcí přivodí otci upadnutí do spánku (něco jako infarkt). Loki se poté dosazuje jako král na asgardský trůn.

Zlomový moment změny Thorova charakteru nastává, když se probojuje do zařízení S.H.I.E.L.D.u (tajné vládní organizace) a neúspěšně se snaží zvednout kladivo a obnovit svou moc.¹⁸ Jeho neschopnost však dokazuje, že kladiva není hoden. K této zdrcující skutečnosti se ještě navíc objevuje Loki, který si uzurpoval asgardský trůn a lživě sděluje Thorovi, že jejich otec je mrtvý a Thor se už nikdy nemůže vrátit do Asgardu. Po této značné lekci pokory si Thor začíná uvědomovat, že skutečná síla pramení z více než fyzické zdatnosti. Nemálo k tomu přispívá vliv Jane, do níž se zamiloval a jejích přátel, zvláště Erika Selvige. Konečný řetězec událostí nastává, když se Thorovy asgardští přátelé vydávají skrz Bifrost (transportní portál z Asgardu) na Zem, aby ho přivedli zpátky. Vidíme zjevnou proměnu Thorova charakteru. Bůh hromu se již smířil se svým vyhnanstvím a domnívá se, že si je zaslouží, obzvláště po Lokiho lži, že za smrt otce může on sám. Válečníci ho však vyvedou z omylu a sdělí mu, že jeho otec žije. Loki mezitím posílá Ničitele (něco jako robota), ochránce asgardské pokladnice, aby bratra zlikvidoval jednou pro vždy. V tomto momentu vidíme úplnou proměnu Thorových hodnot. Nevyhledává přednostně boj, avšak jeho prioritou je bezpečnost civilistů. Zabraňuje Lady Sif (jedné z jeho přátel), aby se obětovala a žádá bratra o ušetření ostatních za cenu vlastního života.¹⁹

Právě v momentě svého sebeobětování a zdánlivé smrti se k Thorovi navrací kladivo. Schopnosti jsou obnoveny a Ničitele díky tomu snadno poráží. V závěru se Thor vrací do Asgardu jako nový muž s jinými hodnotami. Loki začíná realizovat plán zabítí svého biologického otce Laufeye a celé rasy ledových obrů, aby dokázal svému nevlastnímu otci Odinovi, že je jeho vhodným nástupcem. Thor ho přemůže v bitvě po tom, co Loki vyhrožuje, že ublíží Jane, avšak způsob boje i jeho přemýšlení je změněné. Vidíme to, když odmítá použít své kladivo proti svému bratrovi a jedná pouze v sebeobraně.²⁰ Thor je také nucen obětovat možnost být s Jane tím, že zničí duhový most, aby zachránil své nepřátele (ledové obry). Ve stejné chvíli se probouzí Odin a poražený Loki jako poslední vzdorný akt odmítá nabídku pomoci, když pouští Odinovo kopí a padá do útrob vesmíru a nejisté budoucnosti.²¹ Namyšlený Thor se tedy poučil ze svých chyb a lekci, jež mu jeho vyhnanství na Zemi uštědřilo, aplikuje již ve chvíli, kdy čelí bezprostřednímu nebezpečí.²² Zároveň si však uvědomuje, že proměna jeho charakteru ještě neskončila a pokorně přiznává otci, že se má ještě co učit.²³V závěru truchlí nad ztrátou svého bratra i přes všechno zlo, které mu způsobil a je smutný, že se nemůže vrátit za Jane.

Hodnoty společné s Písmem

Zase nám vyvstává otázka přiblížení biblického narativu prostřednictvím filmu Thor (2011)²⁴. Na první pohled vidíme hned několik dějových linek anebo vzorce chování jednotlivých postav, které značně připomínají události popsané v Bibli. Pokud bychom chtěli hledat přímé náboženské významy ve snímcích od Marvelu, musíme se spoléhat především na narážky a podtext spíše než na explicitní vyjádření.²⁵

Rozhodně však můžeme zmínit konkrétní místa v Písmu, která značně připomínají chování postav zobrazené ve filmu. Pro příklad bych tedy zmínil několik společných rysů s Písmem, jež jsou zjevné téměř každému, kdo je aspoň povrchně seznámen s biblickými příběhy.

Odin trestá svého neposlušného syna odebráním kladiva a posílá jej do vyhnanství na Zemi²⁶. To připomíná Hospodina, který ve Starém zákoně častokrát trestá Izrael za jeho hříšné chování s cílem celkové nápravy a zachování si věrného ostatku věřících. Takové příklady vidíme v obsazení Izraele Babylonskou říší (2Kr 25,8nn), exil (2Kr 25,11) a návrat do zaslíbené země (Ezd 6,21), také potrestání Šalamouna za jeho modloslužbu (1Kr 11,11) atd. Všechno to jsou tresty, kterými Hospodin jasně ukazuje, že hříšné chování má své důsledky. Rozhodně však musíme zdůraznit, že to je pouhá podobnost a nedá říci, že by Odin měl božské atributy, rozhodně není stvořitel ani není všudypřítomný, nesmrtelný nebo vládce času.

Thorova pýcha a nezdravé sebevědomí, kterým oplývá na začátku filmu, jsou vlastnosti zapříčiňující, že sice dělá hrdinské a odvážné činy, avšak ze špatných pohnutek. Připomíná to výrok Pána Ježíše z Matouše 7,22-23: „Mnozí mi řeknou v onen den: `Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?´ A tehdy já prohlásím: `Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.´“ Dozvídáme se tedy, že spása, kterou přináší Kristus nezávisí na našich skutcích, ale na skutečné proměně našich srdcí a postojů. Podobně i jedním z poselstvích tohoto filmu je, že hrdinou se jedinec nestává jen skrze své schopnosti nebo hrdinské činy. Hrdina by měl oplývat vlastnostmi jako je pokora, schopnost sebeobětování, umrtvení vlastního ega a ctižádosti. Tyto ctnosti vidíme na postojích a charakteru mnoha božích mužů napříč celou Biblí od Abrahama až po apoštoly.

V souvislosti s Thorem a jeho příběhem shledávám nepříhodnější paralelu s králem Davidem. Stejně jako Thor nabízí Lokimu svůj život za své přátele,²⁷ tak i David nabízí svůj život za Izraelce, které pobíjí Hospodinův anděl kvůli jeho provinění při sčítání lidu (2S 24,17). Také Thorova lítost nad ztrátou bratra, který mu způsobil mnoho zla,²⁸ je podobná Davidově lítosti nad smrtí krále Saula (2S 1,12). David je také často označován jako jakýsi starozákonní předobraz Krista. Ochota sebeobětování a milost k nepřátelům (Mt 5,44) jsou christologické prvky, které jsou zřetelné v závěru příběhu po proměně Thorova charakteru. Kristus totiž zemřel za všechny hříšníky (Ř 5,8), za celé hříšné lidstvo bez rozdílu. Změna charakteru, myšlení a vnitřních hodnot opět evokují onu podobnost se znovuzrozením podobně jako u již zmíněné proměny u apoštola Pavla (viz Iron Man). Rozdílnost těchto paralel je však cíl, který tito lidé/postavy mají po proměně svého myšlení.

Cílem po proměně charakteru a přijetí hodnot, jež vidíme na osobě Krista, je naděje a věčný život s Kristem v Božím království a přebývání v jeho přítomnosti. V tomto ohledu je vše, co se děje zde na Zemi pouze druhotné (Mt 6,19n).

Hodnoty dobra a ctnosti ztělesněné v Thorovi však mají za cíl učinit ze světa lepší místo a napravit bezprostřední bezpráví, jehož se protagonisté zla dopouštějí na nevinných jedincích.

V tomto ohledu je dobré si připomenout, že jsme spasení Kristovou milostí skrze víru, ne ze skutků (Ef 2,8n), avšak i víra pokud není spojena se skutky, je mrtvá (Jk 2,17). Nemůžeme tedy být lhostejní vůči bezpráví, potřebám lidí a světa kolem nás.

TL;DR

Poznámky pod čarou