Možná již někteří z vás slyšeli o Studijní bibli s výkladovými poznámkami (dále SBVP) a jejích článcích o víně, které jsou některými jedinci označovány za špatné a vedou k přílišnému zákonictví týkajícímu se abstinence od alkoholu či k mylné interpretaci Písma. Dokonce jsem zaslechl i tvrzení, že se článek snaží obhajovat propagandu totální abstinence od alkoholu, kterou zastává církev Assemblies of God v USA.

Má touha utvořit si vlastní názor mě však dovedla k tomu, že jsem se rozhodl si dané články pročíst a zjistit, co je na nich tak zlé. Tuto Bibli čtu téměř denně, využívám její poznámkový aparát a také jsem přečetl mnoho studijních článků, které pokládám za velmi kvalitní s bohatými odkazy do Písma. Na následujících řádcích bych rád stručně shrnul obsah prvního článku a v závěru jaksi kriticky či nekriticky zhodnotil jeho přínos do současné doby.

První článek se nachází ve SBVP s ekumenickým překladem na straně 233 a má název – Víno ve Starém zákoně. V úvodu je následující pasáž týkající se nazírského slibu, jež mimo jiné znamenal totální abstinenci od vína, a to včetně plodů (hroznů):

Nu 6: 1  Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2  „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Když se muž nebo žena rozhodne složit mimořádný slib nazírský a zasvětí se Hospodinu, 3 Ať se vystříhá vína a opojného nápoje. Nebude pít nic kvašeného, víno ani opojný nápoj, nebude pít šťávu z hroznů ani jíst čerstvé nebo sušené hrozny.

Ve starozákonní době můžeme dle Bible rozlišovat různé druhy vína. Hebrejský výraz „Jajin“ označoval kvašené i nekvašené víno, a také hroznovou šťávu, „Tíroš“ bylo zase nové víno (šťáva z hroznů nebo mošt) a „Šékar“ bylo staré silné víno („silný opojný nápoj“).

Tři hebrejské výrazy pro víno

Jajin

Jajin se ve Starém zákoně vyskytuje nejčastěji, a to 141x. Označuje různé druhy většinou kvašeného, avšak i nekvašeného vína (viz. Neh 5,18, kde se hovoří o „množství různého vína – jajin“). Článek udává jako příklad následující pasáže.

„Jajin“ je zde používán jako označení pro kvašenou alkoholickou hroznovou šťávu většinou v značně negativním kontextu.

Incident s Noemem:

Gn 9,20-21 20 I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. 21 Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu.

Lotovy dcery:

Gn 19,32-33 32 Pojď, dáme otci napít vína a budeme s ním ležet. Tak dáme život potomstvu ze svého otce.“ 33 Daly mu tedy té noci pít víno. Pak vešla prvorozená a ležela s otcem. On však nic nevěděl, ani když ulehla, ani když vstala.

Příběh o Nábalovi:

1. Sam 25,36-37 36 Když Abígajil přišla k Nábalovi, měl právě ve svém domě hody jako nějaký král. Byl dobře naladěn, opilý až přespříliš. Proto mu až do jitřního úsvitu neoznámila ani to nejmenší. 37 Ráno, když Nábal vystřízlivěl, oznámila mu jeho žena, co se událo. Tu ho ranila mrtvice a ztuhl jako kámen.

Tato část je završena pasáží z Přísloví 23,29-35, jež zdůrazňuje tragické následky požívání zkvašeného vína a negativní dopady opilství.

Na druhou stranu, však autor článku tvrdí, že „Jajin“ mohl označovat i nekvašenou hroznovou šťávu, čerstvě vylisovanou. Což zase potvrzují následující místa z Písma, kde je také „jajin“:

Iz 16,10 Přestaly v sadu radost a jásot, na vinicích se už neplesá a nehlaholí, nikdo nelisuje v lisu víno, tvému výskání jsem učinil přítrž.

Jer 48,33 Přestaly radost a jásot v sadu i v celé moábské zemi. Zastavil jsem víno, z lisu nepoteče, nebude se už lisovat s výskáním. Výskání nebude!“

Dle jiných veršů mohl označovat šťávu ještě v hroznech:

Jer 40,10 A já, hle, bydlím v Mispě a zastupuji vás před Kaldejci, kteří k nám přicházejí. Sklízejte víno, letní ovoce i olej, ukládejte do svých nádob a bydlete ve svých městech, která držíte.“

Osobně pozitivně vnímám  fakt, že článek také vychází z encyklopedických studií, jež se snaží obhájit, že „jajin“ označoval také nekvašenou hroznovou šťávu:

The Jewish Encyclopedia (1901) uvádí: „Čerstvé víno před kvašením se nazývalo jajin-migat (víno sudu) (Sanh, 70a).“

Encyclopaedia Judaica (1971): výraz jajin označoval hroznovou šťávu v několika fázích zpracování, včetně „nově” vymačkaného vína před kvašením.

Babylonský Talmud zase připisuje rabínovi Hijjovi výrok týkající se „vína (jajin) z lisu“ (Baba Batra, 97a).

Šťáva hroznů se v souvislosti s nazírskými zákony považuje za víno (jajin) (Citováno Louisem Ginzbergem v American Yewish Yearbook 1923, s. 408-409.)

Tíróš

Další je hebrejský výraz „Tíróš“ označujícím „nové víno“ nebo „žňové víno“, který se ve Starém zákoně objevuje 38x. Nikdy není použit v souvislosti s kvašeným nápojem, ale vždy označuje nekvašené plody vinné révy, jako např. šťávu, která je ještě v hroznu nebo sladkou šťávu z čerstvě sklizených hroznů. Některé zdroje uvádějí, že „tíroš“ je mošt, čerstvé nebo nové víno.

Článek opět v této souvislosti uvádí následující příklady:

Iz 65,8 Toto praví Hospodin: „Když se najde v hroznu šťáva, říkává se: ‚Nemař jej, je v něm požehnání.‘ Tak budu jednat kvůli svým služebníkům, aby se nic nezmařilo.

Dt 11,14  dám vaší zemi déšť v pravý čas, déšť podzimní i jarní, a budeš sklízet své obilí, svůj mošt a olej

Př 3,10 Bohatě se naplní tvé sýpky, moštem budou přetékat tvé kádě.

Šékar

Třetí a poslední je hebrejské slovo „šékar“. Vyskytuje ve Starém zákoně 23x a většinou se do češtiny překládá jako opojný nápoj, a to nejen z vína. Zajímavé je, že se mohl například vztahovat i ke kvašenému nápoji z palmové šťávy, z granátových jablek, z jablek či datlí.

Článek zmiňuje zdroj The Yewish Encyclopedia (1901), jež tvrdí, že „jajin“ označoval vodou ředěné víno a „šékar“ neředěné (staré víno). Jiné zdroje zase tvrdí, že v některých případech je zmiňován také jako sladká nekvašená šťáva pro utišení žízně. Příbuzným výrazem je hebrejské sloveso „šakar“, které se může překládat jako „opít“ nebo „pít neomezeně“ . Nejlépe však lze danému výrazu porozumět tehdy, kdy jsou výrazy „jajin“ a „šékar“ použity v textu společně a tvoří jednotnou metaforu označující opojné nápoje.

Uvádím příklady souvisejících pasáží:

Příběh o Chaně, matce proroka Samuela:

1S 1,15  Ale Chana odpověděla: „Nikoli, můj pane; jsem žena hluboce zarmoucená. Nepila jsem víno ani jiný opojný nápoj, pouze jsem vylévala před Hospodinem svou duši.

Již zmiňovaný nazírský slib:

Nu 6,3 ať se vystříhá vína (jajin) a opojného nápoje (šékar). Nebude pít nic kvašeného, víno ani opojný nápoj, nebude pít šťávu z hroznů ani jíst čerstvé nebo sušené hrozny.

Kvašené jako “posměvač”, který vede k opilství:

Př 20,1  Víno (jajin) je posměvač, opojný nápoj (šékar) je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není.

Studijní bible tedy poskytuje několik argumentů, proti konzumaci alkoholu, tedy „jajinu“ a „šékaru“. Zmiňuje již citované pasáže s negativními důsledky opilství. Když se opil Noe (Gen 9,20-27), vedlo to k rodinné tragédii skrze prokletí Kenaana. Dalším negativním příkladem je příběh Lotových dcer, kdy vedlo zneužití alkoholu k incestu (Gen 19,31-38) a díky tomu vzniku nepřátel Izraele (Moábců a Amónovců)

Bůh si uvědomoval ničivý potenciál alkoholu a opilství a důsledky opilství:

Lv 10:9  „Ty ani tvoji synové s tebou nesmíte pít víno (jajin) nebo opojný nápoj (šékar), když budete vcházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení.

Př 23:29  Komu zbude „Ach“ a komu „Běda“? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak? 30  Těm, kdo se zdržují u vína (jajin), kdo chodí okoušet kořeněný nápoj. 31  Nehleď na víno (jajin), jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce 32  a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije. 33  Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce budou vycházet proradné řeči. 34  Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou. 35  „Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase.“

Nazírové neměli jíst či pít nic, co pocházelo z vinné révy, aby se naučili vyhýbat se hříchu, všemu, co s ním hraničí a co je svádí nebo je pokouší.  -> Numeri 6

Možná, že se článek opravdu někdy snaží nacházet až „šroubované“ důkazy a argumenty pro přílišnou abstinenci od alkoholu, za čímž stojí doktrinální a církevní pozadí jeho vzniku. Rozhodně si však nemyslím, že je špatný. Naopak jej hodnotím jako velmi kvalitní a vycházející z kvalitních zdrojů. Závěr článku hezky zmiňuje, že podstatou nazírství byla absolutní zasvěcenost Bohu a jeho nejvyšším normám.

Stejně tak to má být přeci i u nás, současných křesťanů. Také chceme a jsme plně odevzdaní Bohu a jeho nejvyšším normám. Očekává se od nás abstinence od všeho (a nemusí to být nutně alkohol), co nás může svádět k hříchu, podněcovat touhu po škodlivých věcech a nebo otevírat cestu k drogové či alkoholové závislosti či způsobit klopýtnutí bratra či sestry (Ř 12,1).  Myslím si, že jako letniční křesťané se s těmito tvrzeními o zasvěcenosti Bohu můžeme plně ztotožnit. Proto se domnívám, že předčasné odsouzení tohoto článku je nanejvýš zbytečné a plné předsudků. Rozumím tomu, že abstinence a sebezapření je nepříjemná věc, avšak o oddělení od světa jasně hovoří také apoštol Pavel v 2K 6,17 A proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin a ,ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu’ a ,budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů.‘,

Náš každodenní boj musí tedy cílit proti hříšné přirozenosti a k odmítání věcí, které nás svádí k hříchu (s pomocí Ducha svatého). Tento styl života je stejně zásadní a relevantní pro dnešní křesťany, jako byl pro nazíry ve starozákonní době.