Tento článek je jakýmsi stručným výtahem části mé absolventské práce z Biblické školy v Kolíně. Chtěl bych zde ve čtyřech článcích publikovat aspoň ty nejzajímavější body své analýzy, abych alespoň částečně využil její praktické zaměření. Tuto práci jsem psal, abych poukázal na možnost využití filmů Marvel Cinematic Universe (MCU – žánrově fantasy a sci-fi) a popkultury jako prostředku k evangelizaci, popularizaci Písma a předávání biblického poselství svěžím způsobem. No a také proto, že mám rád komiksy a příběhy na nich založené. V práci dávám často důraz na to, že je důležité znát současné trendy a fenomény popkultury, jimiž se lidé v dnešní době sytí, ať už v církvi či ve světě. Jako křesťané bychom totiž na tyto trendy měli umět reagovat a případně hodnotným způsobem vyjádřit vlastní názor. Prakticky tedy mohou následující řádky pomoci k navázání dialogu o Bibli a jejím sdělení. Může to posloužit třeba duchovním pracovníkům a lidem, kteří hledají společné téma s mladou generací nebo se známými či kamarády, kteří se aktivně zajímají o tyto filmy nebo o nich mají určité povědomí.

Obsah práce

První část mé práce se obecně zabývá fiktivním světem Marvel Cinematic Universe a vlivu fantastických světů a příběhů na životy lidí. Další části se již věnují čtyřem filmům z fiktivního světa MCU a jejich analýze, jež spočívá v hledání duchovních a etických motivů. Rozbory jednotlivých filmů jsou zakončeny příklady a podobnostmi s biblickým narativem a odkazy na dané pasáže v Písmu. Tyto konkrétní příklady pak mohou být prakticky využity v diskuzích nebo při hledání pomyslného mostu ke zvěstování evangelia. Práce poukazuje na témata, které se vyskytují napříč celou Biblí. Jmenovitě třeba snaha o nápravu, vykoupení a boj proti zlu, jež jsou jakousi společnou linkou MCU filmů. Závěr je zaměřen na poselství Písma a jeho důležitost pro dnešní společnost, jež je silně ovlivněna popkulturou. Také kladu důraz na podstatu Bible jako živého inspirovaného Božího slova, které je potřeba pravidelně číst a studovat.

Předmět zkoumání v MCU

MCU zahrnuje mnoho dějových linií, které tvoří celistvý příběh, jež bychom mohli označit za metanarativ ve smyslu příběhu, jež svým propojením a velikostí utváří celý fiktivní vesmír. Marvel Cinematic Universe je rozdělen do několika fází, jež jsou vždy zakončeny snímky o týmu Avengers. První tři fáze (2008-2020) zahrnují více než dvacet filmů, které se odehrávají během dvanácti let.¹ Tyto fáze začínají filmem Iron Man (2008)² a končí filmem Avengers Endgame (2020).³ Příběhy těchto filmů vycházejí z komiksů, z nichž některé byly vydávány již od poloviny 20. století. Stan Lee se vyjádřil, že ačkoli se nesnažil při tvorbě komiksů prosazovat náboženskou vizi, řídil se morálním kodexem, který vědomě odrážel zlaté pravidlo Bible z Lukáše 6,31: Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. Dále dodal, že kdyby se všichni řídili tímto pravidlem, měli bychom zde na zemi ráj. Toto vedlo Leeho k vytvoření ikonické Spider-Manovy mantry: „S velkou mocí přichází také velká zodpovědnost.“ Příběhy od Marvelu nejen odráží různé představy o nadlidské síle, ale také zdůrazňují lidskou omylnost a potřebu odpovědnosti.⁴

Filmy MCU jsou vsazeny do současnosti, není tedy divu, že se v nich také promítají politické a sociální problémy dnešní společnosti. Díky této adaptaci a také charismatu herců nabízejí tyto snímky často zcela nový pohled na počátky původně komiksových hrdinů. Jelikož se MCU rozrůstá téměř každým dnem stále přibývajícími seriály a filmy, věnuje se tato práce pouze vybraným hrdinům a filmům z první fáze MCU. Zvláště tedy těm, které nějakým způsobem zachycují či představují zrod hrdinů a popisují jejich vnitřní konflikt. U vybraných MCU filmů budou analyzovány a rozebírány ony duchovní a etické motivy, které nemusí být přímo explicitně vyjádřeny a je tedy třeba dívat se „mezi řádky“. Tyto příběhy obsahují spoustu motivů týkající se nápravy zla, změny hodnot či negativních charakterových vlastností. Postavy jako Tony Stark, Bruce Banner nebo Thor, jež ve svých příbězích podstupují cestu za nápravou charakteru a vykoupením z vlastních chyb, nám ukazují jakým způsobem může být naplněn skutečný potenciál jejich životů a schopností.⁵

Hovoříme-li o duchovních motivech, máme na mysli jakési náboženské myšlenky a třeba i biblické prvky v těchto filmech. Etickými motivy jsou například morální hodnoty, které daní hrdinové zastávají a na nichž pak také staví svá rozhodnutí, byť mohou divákům připadat morálně sporná (např. trestání za zločiny). Analýza se také zaměří na podobnosti témat Marvelu s tématy Bible a na způsob, jakým můžou příběhy Marvelu přiblížit lidem Bibli a její poselství.

Postavy Marvelu jsou sice fiktivní, ale dávají nám naději, že změna k lepšímu je možná. Dokonce mohou divákům sloužit jako jakési podobenství. Často nás totiž tyto příběhy vedou k otázkám například, jestli také můžeme změnit svůj charakter jako daní hrdinové nebo je-li proměna našich vnitřních hodnot vůbec možná. Proto také dnes mnoho pastorů používá filmy jako ilustrace ve svých kázáních. Bůh si totiž může použít cokoli, aby nás něco naučil. Vždyť i Marvel filmy nám ukazují, že také superhrdinové potřebují vykoupení ze svých zlých skutků a naději.⁶ Toto zkoumání má tedy také pomoci posloužit jako inspirace pro křesťany, vedoucí mládeže, pastory či jiné duchovní pracovníky. Má za cíl vytvořit jakýsi most k lidem, kteří tyto příběhy sledují a konzumují a poukázat na Písmo, které často obsahuje podobné motivy, které se také objevují ve světě Marvelu.

Iron Man

V této části již přicházíme k analýze konkrétní postavy a filmu. Dle této metodologie jsem analyzoval i další tři komiksové postavy a jejich příběhy.

Marvel Cinematic Universe je dějově zasazen do současnosti, tedy převážně do druhého desetiletí 21. století. V tomto propojeném fiktivním vesmíru se prolínají příběhy hrdinů a události jednotlivých filmů ovlivňují ty ostatní. Ještě je třeba zmínit, že v MCU mluvíme pouze o komiksových postavách od Marvelu, na něž má společnost The Walt Disney autorská práva (např. na Spider-Mana získala společnost práva od Sony až v roce 2015).⁷ Vznik MCU odstartoval Iron Man a jeho film z roku 2008.⁸ Započala tím tedy éra příběhů, které jsou promyšleně propojené a jsou součástí jednoho filmového a komiksového vesmíru. Proto tímto filmem začíná celá tato „analýza“.

Postava Iron Mana/Tonyho Starka (česky „železný muž“) vznikla již roce 1963, kdy se objevila v komiksovém sešitu Tales of Suspense #39, vymyslel ji Stan Lee a příběh rozpracoval Larry Lieber.⁹ Od té doby byl Iron Man sice významnou součástí komiksového světa, avšak mnozí ho považovali za „druhořadého“ superhrdinu ve srovnání s ikonickými postavami Supermana, Spider-Mana a Batmana, které se nesmazatelně zapsali do populární kultury.¹⁰ Původní komiksový Iron Man je jakýsi symbol studené války, boje proti SSSR a technologické nadřazenosti USA. Filmový železný muž však má svůj příběh přenesen do podobně napjaté atmosféry po událostech 11. září a vietnamské džungle (komiksové) jsou nahrazeny pouštěmi a horami Afghánistánu.¹¹ V současnosti je Iron Man jednou z nejpopulárnějších postav Marvelu. V roce 1963 Stan Lee vytvořil Starka, aby připomínal Howarda Hughese¹² a Errola Flynna,¹³ ale v MCU je Stark něco jako Elon Musk (výkonný ředitel společnosti Tesla) a Larry Ellison (ředitel společnosti Oracle).¹⁴ V MCU jej velmi dobře zahrál Robert Downey Jr., který velmi věrně ztvárnil egoistického multimilionáře a playboye Tonyho Starka.

Filmový Stark je generální ředitel společnosti Stark Industries a poskytovatel zbraní hromadného ničení americké armádě. Zprvu působí jako muž velmi pochybných morálních a etických zásad, je velmi sebestředný, lhostejný ke svému blízkému okolí a má chabou sexuální morálku. Zlom v jeho charakteru pozorujeme ve chvíli, kdy je při přehlídce své rakety Jericho napaden v Afganistánu svými vlastními zbraněmi a zajat teroristy. Dozvídáme se, že Stark je naživu, protože ho zachránil spoluvězeň doktor Yinsen, který vložil elektromagnet do jeho zraněného hrudníku, aby zabránil postup šrapnelům z rakety do srdce.¹⁵ Pozorujeme jakoby doslovnou a zárověň symbolickou změnu srdce. Tonyho únos, zranění a odhalení, že zbraně Stark Industries, které navrhl, byly použity k zabíjení amerických vojáků, otřásly celým jeho pohledem na svět.¹⁶ V jeskyni je Stark nucen teroristy sestavit ničivou raketu Jericho. S pomocí Yinsena však sestrojí bojový oblek. Díky doktorově sebeobětování nakonec utíká ze spárů zlých ozbrojenců. Není však pochyb, že jej tyto události poznamenaly do konce života.¹⁷

Duchovní a etické motivy v Iron Manovi

Stark se navrací ze zajetí do svého života jako změněný muž, vidíme zde jasnou proměnu charakteru, kterou zapříčinilo několik různých faktorů. Ve filmu můžeme pozorovat záporné hodnoty – sebestřednost, egoismus, promiskuitu, nevázaný životní styl či touhu po moci a penězích. Vidíme však také kladné hodnoty sebeobětování (u Yinsena), lásku, touhu po dobru a snahu o nápravu chyb, jež u Starka hraje důležitou roli v jeho pozitivní změně ve smýšlení a mravním kompasu.
Změněný Tony Stark se snaží napravit chyby a přijímá zodpovědnost za zlo, které sám způsobil nebo na jeho zrodu nesl nemalý podíl.¹⁸ Zlo zde představuje zneužití zbraní Stark Industries teroristy a pozdější Tonyho zjištění, že právě jeho nejbližší spolupracovník je přímo zodpovědný za prodej zbraní skupině extremistů a dokonce nařídil jeho únos.¹⁹ V tomto filmu sice nemáme hrozbu celosvětového měřítka (jako v Avengers filmech) ani prvky apokalypsy či dystopie, avšak máme zde zlo, které může zesílit a vyústit do problémů mnohem větších. Hrdina, tedy Stark, se rozhodne s tímto zlem vyrovnat konkrétními praktickými kroky. Sestrojí si dokonalejší kovový oblek, ukončí prodej a výrobu zbraní Stark Industries a porazí hlavní zápornou postavu zosobněnou v Obadiah Stanovi, již zmíněném obchodním partnerovi. Celý film je zakončen vcelku zajímavým vystoupením Tonyho na tiskové konferenci, kde se svým mírně egoistickým šarmem přizná celému světu, že on je Iron Man.²⁰

V celém snímku nemáme zmínku o nějaké vyšší moci, Bohu či nadpřirozené síle, ale spíše zde vyplývá z jednání kladných postav jakýsi odkaz na vyšší mravní princip. Tento princip je obsažen například v ochotě k sebeobětování, touze po nastolení světového míru a záchraně nevinných. Vše to připomíná určitou praktickou formu pokání. Vyvozujeme praktické činy k nápravě a nastolení pořádku, avšak ne s vyhlídkou života s Kristem, ale s vidinou štěstí a lepší budoucnosti pro tento svět, případně za účelem vnitřního klidu hlavního hrdiny.

Hodnoty společné s Písmem

Jak tedy hodnoty, které předává tento snímek, můžeme využít k tomu, abychom lidem ukázali cestu k Bibli a jejímu poselství? Má nějaké společné prvky s Biblí?

Změna pohledu na svět, morální hodnoty, či upozadění vlastního ega, jež snímek Iron Man (2008) propaguje, to vše jsou myšlenky, které vidíme i v Bibli. Rozdílný však je důvod, proč tato změna nastala. V Bibli máme několik podobných příkladů změn charakteru a smýšlení. Jako příklad můžeme třeba zmínit pokání Davida, když zhřešil s Batšebou (2S 12,13) nebo apoštola Petra po zapření Krista (Mt 26,75). Nejpříhodnější paralelu k Iron Manovi nacházíme v obrácení apoštola Pavla.

V obou případech jsou hlavní protagonisté skrze nějakou událost konfrontováni s pravdou či tvrdou realitou. U Pavla to však je konfrontace přímo s Kristem na cestě do Damašku (Sk 9,3). Milosrdný a odpouštějící Kristus je sám ztělesněním pravdy a života (J 14,6). Pavel na tuto zkušenost také reaguje pokáním (1K 15,9), které ústí do praktických činů, tedy obrácení a zvěstování Krista (Sk 9,20). Pavlovo smýšlení však není změněno skrze vyšší morální hodnoty, nýbrž Boží milostí. Není poháněn touhou po míru a proměně světa v lepší místo jako Iron Man, ale vidí prioritu ve věčném životě s Kristem (Ř 6,23), který je darem Boží milosti. Sám Pán Ježíš říká, že Boží království není z tohoto světa (J 18,36). Ve filmu také sledujeme skrz změnu charakteru Tonyho Starka, že jeho priorita už není jen v tom žít život pro sebe, ale i pro druhé. Pavel tento záměr rozvíjí v Galatským 6,8nn: „Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný. V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas. A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.“

Apoštol Pavel dává však ve svých listech navíc důraz na věčný život a vytrvalost. Sebeobětování, změna egocentrického životního stylu na záměr pomoci druhým, kdy již nežijeme pro sebe, ale pro druhé, jsou tedy hodnoty, jež nám mohou pomoci skrze tento snímek poukázat na Bibli, Kristův charakter a smysl života v Něm a pro Něj.

Poznámky pod čarou

1. JONES, Timothy Paul, CULTURE: THE MARVEL CINEMATIC UNIVERSE AND THE METANARRATIVE OF GOD. ↩︎
2. Iron Man (2008) [online]. Dostupné z: https://www.imdb.com/title/tt0371746/?ref_=nv_sr_srsg_0 ↩︎
3. Marvel Cinematic Universe [online]. 2001. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Marvel_Cinematic_Universe ↩︎
4. HARTROPP, Joseph. Faith, fandom and a Marvel-lous opportunity: Why superheroes are a bit religious [online]. 2021. Dostupné z: https://www.youthandchildrens.work/Read/Blog/Faith-fandom-and-a-Marvel-lous-opportunity-Why-superheroes-are-a-bit-religious ↩︎
5. DELANEY, DARRELL L. How Redemption Runs Through the Marvel Cinematic Universe. [online]. 2019. Dostupné z: https://www.thebanner.org/mixed-media/2019/09/how-redemption-runs-through-the-marvel-cinematic-universe ↩︎
6. Tamtéž ↩︎
7. Marvel Studios: Character rights [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Marvel_Studios\#Character_rights ↩︎
8. Iron Man (2008) [online]. Dostupné z: https://www.imdb.com/title/tt0371746/?ref_=nv_sr_srsg_0 ↩︎
9. MCSWEENEY, Terence. Avengers Assemble! critical perspectives on the Marvel cinematic universe. Str. 52 ↩︎
10. Tamtéž. Str. 51 ↩︎
11. Tamtéž. Str. 52 ↩︎
12. Howard Huges (1905-1976), americký letecký konstruktér, pilot, podnikatel, filmový režisér, producent ↩︎
13. Errol Flynn (1909-1959), americký filmový herec australského původu ↩︎
14. MCSWEENEY, Terence. Avengers Assemble! critical perspectives on the Marvel cinematic universe. Str. 53 ↩︎
15. FAVREAU, Jon. Iron Man. Paramount Pictures, 2008. 00:17:34 ↩︎
16. MCSWEENEY, Terence. Avengers Assemble! critical perspectives on the Marvel cinematic universe. Str. 59 ↩︎
17. FAVREAU, Jon. Iron Man. Paramount Pictures, 2008. 00:40:01 ↩︎
18. Tamtéž. 00:45:33 ↩︎
19. MCSWEENEY, Terence. Avengers Assemble! critical perspectives on the Marvel cinematic universe. Str. 62 ↩︎
20. FAVREAU, Jon. Iron Man. Paramount Pictures, 2008. 01:57:13 ↩︎