Kontext páté kapitoly listu Galatským

Sdílet článek:

Ovoce Ducha je seznam křesťanských ctností z 5. kapitoly listu Galatským. Pavel se v této kapitole snaží adresáty přesvědčit, že ovoce Ducha je výhodou, kterou jim účast na staré smlouvě nepřináší. Jakoby zde Pavel říkal: Dejte sbohem svému židovství včetně jeho neshod a nejasností a zkuste raději žít v Kristu. Výhodou (tj. ovocem) života v Kristu je ovoce Ducha, které nelze zákonem vymáhat.

Adresáty listu Galatským byly v zásadě tři typy lidí:

  • Židé, kteří se snažili zachovávat Mojžíšův zákon a chodit do synagog,
  • dále proselyté, totiž lidé pohanského původu, kteří věřili stejně jako židé
  • a do třetice pohané, kteří se obrátili ke Kristu, ale židovské zvyky a zákony nedodržovali.

Z těchto tří skupin sestávaly sbory věřících, které počátkem 50. let 1. století vznikaly v Galácii, což byla římská provincie na území dnešního Turecka. Byli to tedy lidé, kteří věřili v Krista, ale pocházeli z rozdílných kultur, což mohlo způsobovat různé třenice.

Významná část adresátů listu Galatským byla dobře obeznámena s judaismem. Řada z nich se domnívala, že dodržování Mojžíšova zákona včetně obřízky jako smluvního znamení je stále povinnou součástí křesťanského života. Tito lidé si mysleli, že aby se člověk stal křesťanem, musí se nejprve stát židem. V listu Galatským právě toto Pavel vyvrací. Nejprve představuje své základní teze, které dle svých slov přijal nikoli od člověka, ale od Boha (kapitoly 1-2). Potom v sérii celkem deseti argumentů vyvrací názory těch, kdo by chtěli křesťanství požidovštit (kapitoly 3,1-5,12) a v závěrečné části popisuje praktickou podobu života v Kristu (5,13-6,10). Právě v této praktické části listu nacházíme seznam ovoce Ducha.

Základní tezí, kterou Pavel ještě v 5. kapitole Galatským hájí, tedy je: Nespoléhejte na židovský zákon a nedávejte se obřezat! Těm, kdo se dávají obřezat, „Kristus nic neprospěje“ (v. 2) a pokud někdo hledá ospravedlnění v Mojžíšově zákoně, pak „vypadl z milosti“ (v. 4). Do tohoto kontextu Pavel promlouvá a snaží se svým původním čtenářům vysvětlit, že „chodit Duchem“ je daleko lepší způsob života víry než snaha o dodržování zákona (v. 16). Chodit v Duchu je daleko lepší, než spoléhat na židovskou identitu, protože „v Kristu Ježíši nic neznamená obřízka ani neobřízka, ale víra působící skrze lásku“ (v. 6), a to proto, že láska k bližnímu je naplněním zákona (v. 14).

Život v Duchu Pavel klade do kontrastu s životem podle zákona, a to zejména s ohledem na ovoce obojího. Pavel zde chce zřejmě říci, že zatímco dodržování Mojžíšova zákona člověka nijak neochrání od skutků těla (vv. 19n), život v Duchu má daleko lepší ovoce (vv. 22n). Všimněme si této myšlenky ve verších 13-23. Abychom si uvědomili logickou posloupnost Pavlova argumentu, uvedu hlavní sdělení veršů jen ve zkratkách:

  • Verše 13-14: Skutečným naplněním zákona je láska k bližnímu.
  • Verš 15: Jenže vy se navzájem požíráte! Ve vašem společenství není láska, tudíž nenaplňujete zákon!
  • Verš 16-18: Pokud to chcete napravit, choďte Duchem, který vám dá sílu nedokonat žádosti těla. Pokud jste vedeni Duchem, nejste pod Mojžíšovým zákonem, protože Duch ten zákon ve vás a skrze vás naplňuje.
  • Verš 19-21: Skutky těla jsou: Pavel uvádí takové, co škodí bližním v rámci církevního společenství.
  • Verš 22-23: Duch ale dává ovoce, které ruší skutky těla! To je ten užitek z Ducha a ten důvod, proč spoléhat na život v Duchu spíše než na život podle Mojžíšova zákona. Proti tomu se zákon neobrací a není to něco, co by se dalo zákonem vymáhat.

Pavel tedy chce vyzvednout práci Ducha svatého v nás jako zásadní výhodu, již život dle zákona nenabídne. Jde dokonce tak daleko, že říká: „Duchem choďte a žádost těla nedokonáte“ (v. 16), protože „Duch [žádá] proti tělu […] abyste nečinili to, co byste chtěli“ (v. 17). Zde tento verš neznamená, že nás „tělo“ jako souhrn temných pudů může kdykoli ovládnout. Pavel nám zde naopak velmi směle deklaruje, že Duch nad tělem vždycky vyhraje! Mojžíšův zákon je na hřích krátký, protože zákon pouze popisuje, jak by věci měly být. Naše vlastní vůle může ochabnout a náš úsudek nás může zradit. Vedení Duchem ale působí, že tělesnost není dokonána (v. 17) a že zákon naplníme v jeho původním smyslu (vv. 14.18).1 To je ta výhoda, kterou nám chození Duchem poskytne.

V příštím článku na toto téma se už podíváme na samotné ovoce Ducha (a skutky těla) v kontextu místního sboru.

Tento příspěvek na téma ovoce Ducha má celkem tři části:

Použité zdroje

  1. FEE, Gordon D. Galatians. Blandford Forum: Deo Publishing, 2007. Pentecostal Commentary Series. ISBN 978-1-905679-02-7. str. 210. Fee zdůrazňuje, že verš 17 by se neměl číst ve světle klasického protestantského výkladu 7. kap. Římanům. Nejde zde o to, že tělo má navrch v boji pudů, ale o to, že Duch stojí proti tělu právě proto, „abyste nečinili to, co byste chtěli“. ↩︎

Tento příspěvek má jeden komentář

Napsat komentář